ÚSTÍ///AUSSIG

Domů
česko
Ústí nad Labem
ÚSTÍ///AUSSIG

Architektura na severu Čech /// www.usti-aussig.net L. z dvoutisícového městečka na krajskou metropoli.

Cílem stránek www.usti-aussig.net je zmapování většiny důležitých staveb, které v Ústí nad Labem a jeho okolí vyrostly, zejména však těch, u kterých je možné dohledat autora. Těžištěm stránek jsou zejména stavby postavené po roce 1850 až do současnosti, toto období se navíc kryje s přerodem Ústí n. Některé z těchto staveb se už v literatuře objevily, souhrnný průvodce ústeckou architekturou ovšem

chybí. Na web jsou umístěny přednostně stavby od známějších architektů, "známost" je posuzována podle výskytů jejich jmen v internetových databázích, popřípadě v odborné literatuře. Více o projektu na :
http://www.usti-aussig.net/clanky/cist/nazev/4-o-projektu

23/06/2026

Dáme si jednu hádanku (pro znalce určitě snadnou) 🙂.

Na to, co je to za znak, se neptáme. Ale kde ho můžete v Ústí najít?

23/06/2026

Tahle část ústeckého Bukova nemusela vůbec padnout. Jenže komunističtí vládci se na konci 80. let rozhodli ještě "zařádit" a tak začala v roce 1988 plošná demolice asi padesáti domů.

V bloku domů, které padly, stála například Lékárna Carmine od architekta Karl Lehrmanna 🔗 https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/207-lekarna-carmine

Na druhou stranu bychom dodnes netušili, že se pod částí domů ukrývá velká skládka mamutích i dalších kostí z doby pravěkých lovců. Což je mimochodem unikát, kvůli kterému by do Ústí mohli jezdit stovky turistů, pokud by to město nebo kraj dokázali dobře prodat (jedna socha mamuta v životní velikosti to nezachrání).

22/06/2026

V poslední době se (znovu) řeší podoba ústeckého Mírového náměstí. Mnohem výraznější změnou ale za posledních 100 let prošlo hlavně Lidické náměstí - původně Materniplatz (1911-1933), pak Maternovo náměstí (1933-1938) a ve válečných letech Langemarckplatz (1938-1945). Právě v době nacistické vlády dostalo toto náměstí největší "čočku". Náckům totiž pro mašírování nestačilo dnešní Mírové, tehdy Tržní náměstí.

Tehdy nový režim nechal zrušit parkovou úpravu před městským divadlem. Celá plocha byla vydlážděna pro vojenské přehlídky a slavnosti, pro náměstí se vžilo označení Appellplatz. Zároveň byla odstraněna Labská kašna, kterou zdobily alegorické sochy zobrazujícími soutok Labe a Bíliny.

Další devastace souvisela s americkým bombardováním v dubnu 1945, které poškodilo většinu objektů na náměstí — včetně Zascheho knihovny, sousední banky i spolkového domu Ressource, který stál na východní straně náměstí a kde bylo okresní sídlo NSDAP.

V září 1945 bylo náměstí přejmenováno na Lidické.

Fotografie zachycují podobu náměstí mezi roky 1900 až 1945. Část je z archivu Oblastní muzeum v Ústí nad Labem a některé z Deutsche Fotothek.

Stavby na náměstí:
Böhmische Sparkasse - https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/75-bohmische-sparkasse
Krajské ředitelství policie - https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/290-krajske-reditelstvi-policie
Severočeské divadlo opery a baletu - https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/15-severoceske-divadlo-opery-a-baletu
Magistrát - https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/191-magistrat

21/06/2026

Restauraci Tivoli ve Velkém Březně určitě znáte, ale víte, jak vypadala v době vzniku?

Snímek (jeho autorem je ateliér Brück und Sohn) výletní restaurace velkobřezenského pivovaru, která byla postavena v secesním slohu, je z roku 1903, tedy nedlouho po dostavbě.

Update: Stavba vznikla původně jako pavilon velkobřezenského pivovaru pro výstavu v Děčíně v roce 1902 (děkujeme za upřesnění Jan Němec)

Autora stavby se nám zatím nepodařilo najít, takže kdyby něco věděl, tak to klidně uveďte do popisku.

Na dnešní podobu restaurace se moc nedívejte (pokud ji tedy neznáte), není to moc hezký pohled. Pokud jste odvážní, tak nějaké fotky jsou tady 🙂 https://restaurace-tivoli.cz

Mimochodem - Jan Hrouda před několika roky navrhl, jak by objekt mohl vypadat po kompletní rekonstrukci. 👉 https://www.janhrouda.cz/projekty/tivoli-velké-březno

21/06/2026

Jeden nearchitektonický post. Pokud je tu nějaký fanoušek bývalého hotelu Palace, tak na eBay si nyní může koupit suvenýr z minulosti. 🙂

21/06/2026

My takové hezké reely jako staří boomeři neumíme, necháváme to raději na zkušenějších knihovnících. 🙂

20/06/2026

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (kostel se šikmou věží) patří k dominantám Ústí nad Labem. Jeho přeměnu na konci 19. století ale doprovází příběh, o kterém se moc neví. Tak si ho stručně připomeňme.

Kostel měl původně jinou podobu a během doby byl postupně upozaďován novou okolní výstavbou. Městští radní se proto rozhodli najmout známého architekta Josefa Mockera, protože to byl „dómarchitekt“ – tedy stavitel katedrály, nejlepší z nejlepších. Měl tehdy za sebou už rekonstrukci Karlštejna nebo práci na katedrále svatého Víta v Praze.

Na zakázce v Ústí pracoval známý architekt bezmála 15 let. Právě on učinil z ústeckého kostela majestátní stavbu, jak ji znají současníci. Historický chrám sjednotil v duchu gotiky, zbavil novějších přístaveb a zejména zvýšil věž o třetinu ohromující jehlancovou střechou. Památka sice něco ztratila na autentičnosti, avšak získala reprezentativní vzhled odpovídající rostoucímu významu města coby industriálního a dopravního centra severních Čech.

V roce 1898 však překvapivě dokončovací práce přebral vídeňský architekt litoměřického původu Anton Weber. Jeho dílem je zejména monumentální kamenný vstupní portál ve věži. Historici dlouho netušili, proč ke změně došlo.

Pomohl až objev drobné noticky v dobovém tisku z června 1897. Ten odhalil, co popudilo ústecké radní natolik, že slavného architekta bez pardonu vykopli.

Důvodem byl novinový článek, který Mockera vinil, že coby čelní představitel památkové ochrany v Praze nezkritizoval osekání německého nápisu z historické kašny na Betlémském náměstí. V roce 1897 se totiž vyhrotil spor mezi Čechy a Němci o tzv. Badeniho jazyková nařízení, která prohlubovala zrovnoprávnění češtiny na úřadech. Pro úředníky z řad českých Němců by znamenala rychle se naučit česky, nebo přijít o práci. V této vypjaté atmosféře německé vedení ústecké radnice označilo Mockerův postoj za nacionální, pročeský.

Příběh slouží jako ilustrace nacionalizace architektury v českých zemích. Přitom právě Josef Mocker, narozený v severočeských Cítolibech v německojazyčné rodině, byl paradoxně terčem obou stran konfliktu – jak německého, tak českého nacionalismu. Patřil totiž k architektům, kteří se nacionálně nevyhraňovali a cítili se především jako Rakušané. Zemřel dva roky po ústeckém „vyhazovu“.

Karta stavby zde: https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/12-prestavba-kostela-nanebevzeti-panny-marie

Fotografie z časopisu Allgemeine Bauzeitung, 1906

19/06/2026

Pohled na budovu bývalé hlavní pošty v tehdejší Teplické ulici (Teplitzer Straße), dnes Revoluční.

Neorenesanční budova byla dostavena v listopadu 1900, snímek ji zachycuje tři roky po otevření. Západní křídlo stavby bylo těžce poškozeno při spojeneckém bombardování ke konci 2. světové války. Po válce v budově provoz pokračoval, nakonec byla stržena až na konci 80. let kvůli výstavbě provozní budovy městského divadla. Část parcely zůstávala další roky prázdná.

Tomu, co na tomto místě vzniklo, se říká žlutý hnus. V roce 2010 jsme dělali anketu o nejhorší stavbě ve městě a tenhle skvost, který vznikl i díky podpoře tehdy vládnoucí ODS, vyhrál na plné čáře. 🤮

19/06/2026

Vilu v dnešní Čajkovského ulici (tehdy Humboldstrasse) si nechal v roce 1905 postavit hlavní pokladní místní spořitelny Karl Lindner. Soutěž na stavbu ve svažitém terénu vyhrál duchcovský architekt a stavitel Anton Kunert.

Návrh byl otištěn v Wiener Bauindustrie-Zeitung v roce 1908. Jedná se o jednu z variant, vila měla nakonec jinou podobu.

Dnes je vila v dezolátním stavu. Barevný snímek zachycuje stav v roce 2014.

Karta stavby: https://usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/319-lindnerova-vila

Video o stavbě: https://www.youtube.com/watch?v=qyKCdcBx0Lo

10/06/2026

Když už jsme včera "nakousli", jakou podobu mělo v minulosti dnešní Mírové náměstí, tak přidáváme i několik dalších záběrů.

Adresa

Ústí Nad Labem
40011

Internetová stránka

http://usti-aussig.net/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když ÚSTÍ///AUSSIG zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu ÚSTÍ///AUSSIG:

Odkazy

Chcete, aby vaše společnost byla nahoře v seznamu automobilových společností ve měste Domácí Podnikání?

Sdílet

Kategorie

Architektura a design