Architektonický manuál

Domů
česko
Brno
Architektonický manuál

Architektonický manuál je živý interaktivní nástroj pro poznávání architektury přímo v terénu, který propojuje města a obce napříč Českou republikou.

29/05/2026

📍 AM NA CESTÁCH #18: HRANICKÉ ŽELEZNIČNÍ VIADUKTY
Hranické železniční viadukty představují soubor tří rovnoběžných mostů, které se od sebe odlišují nejen obdobím výstavby, ale též volbou materiálu – cihla, kámen, beton. Nejstarší, s cihlovými klenbami, byl vystavěn mezi lety 1844 a 1846 jako součást významné Severní dráhy císaře Ferdinanda propojující Vídeň s polskou Bochnií. Druhý, kamenný viadukt v těsné blízkosti původního mostu a se stejným členěním, následoval v roce 1873 po zdvoukolejnění trati. Práce na třetím, betonovém mostě pozastavila první světová válka a byl dokončen až v roce 1937. V roce 2004 prošel rekonstrukcí a úpravou pro koridorovou trať. Zbývající dva mosty přestaly sloužit svému účelu a dokonce se uvažovalo o jejich zbourání, v roce 2007 však byly zapsány na seznam kulturních památek a dočkaly se obnovy.

Tipnete si, z kolika oblouků sestávají oba starší viadukty?

📷 Tomáš Pospěch, Městské muzeum a galerie v Hranicích (sbírka Petra Cimaly)
zdroj: AMOP - Architektonický manuál okresu přerovského

Kompletní text a foto zde: https://www.amop.cz/objekt/38-viadukty

27/05/2026

⚱️ AM SPECIÁL: KREMATORIA
Krematorium není jen místem posledního rozloučení s blízkou osobou, ale také výjimečným architektonickým zadáním, a to nejen proto, že se nestaví příliš často. Krematoria v sobě spojují transcendentní a estetický rozměr s přísnými hygienickými, technickými a provozními požadavky. Tato specifická typologie vznikla teprve koncem 19. století v reakci na proměnu vztahu společnosti ke smrti a dnes jich na území České republiky funguje 27.

Pojďme se nyní podívat, jak se s tímto náročný úkolem vypořádali architekti v Praze, Plzni, Hradci Králové, v Brně, Jihlavě nebo ve Zlíně, tedy městech, která již mají svůj Architektonický manuál.

Věděli byste, ve kterém městě vzniklo první československé krematorium?

Funerální architektura na stránkách Architektonický manuál: https://www.architektonickymanual.cz/objekty?typology=004%25

26/05/2026

📷 AM na EUNIC
Architektonický manuál se dnes účastní setkání zástupců kulturních institucí EU National Institutes for Culture ve Vila Löw-Beer v Brně. Děkujeme za možnost prezentovat AM jako globální nástroj pro objevování architektury a těšíme se na další přistupivší!

22/05/2026

📍 AM NA CESTÁCH #17: LETENSKÁ VODÁRNA
Po připojení Holešovic a Buben k Praze v roce 1884 bylo nutné zajistit území vodou a vodovodem. Úkolu se zhostila vodárenská kancelář městského stavebního úřadu, komplex vznikl během jediného roku a v srpnu 1888 byl uveden do provozu. Čtyřkomorový, částečně zapuštěný zděný vodojem realizoval stavitel František Kindl. Vedle něj se nacházela ještě přečerpávací stanice s třemi parními kotli a třemi čerpadly. Oba objekty byly v sedmdesátých letech zbořeny.

Dominantou areálu byla a dodnes je 38 metrů vysoká věž v novorenesančním stylu, kterou navrhl městský inženýr Jindřich Fialka a realizovala stavební firma Karla Hübschmanna a Františka Schlaffera. Šestipodlažní věž vrcholila arkádovým ochozem na krakorcích a stanovou střechou s vikýři, ukončenou nástavbou s hodinami. V přízemí se nacházela dílna a kovárna, v prvním patře byl umístěn byt správce, v druhém byt strojníka a třetí patro obývali topiči. V horních patrech byly umístěny nádrže.

V roce 1913 byl komplex vyřazen z provozu. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná budova školky a v posledních desetiletích areál sloužil jako centrum mládeže. Od roku 1992 je vodárenská věž památkově chráněna.

V letech 2016–2018 proběhla rekonstrukce podle návrhu ateliéru . V nejvyšší úrovni věže vznikl společenský sál, ze kterého je přístupný ochoz a kabina s periskopem. V bytě topiče byla zřízena knihovna, v ostatních podlažích se nacházejí klubovny. Upraveny byly také okolní přístavby, které nadále slouží pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy, přičemž každá část má samostatný vstup a školka vlastní zahradu. Na plochých střechách byly zřízeny terasy.

Z hlediska architektury je komplex pečlivě zrekonstruován, architekti se snažili zachovat všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Věž byla slavnostně otevřena v květnu 2018.

A otázka na závěr: Co je umístěno v hale hlavního schodiště?

📷 Nikola Tláskalová, Archiv hl. města Prahy

Kompletní text a foto zde: https://umeleckepamatky.udu.cas.cz/objekt/728-letenska-vodarna

20/05/2026

Věděli jste, že prostřednictvím Architektonického manuálu můžete objevovat nejen stavby konkrétního architekta napříč republikou, ale s jeho pomocí si můžete sestavit vlastní trasu napříč městy, obdobími a tématy – a sledovat, jak se jedna architektonická myšlenka proměňovala v různých časech a souvislostech.

Poznáte, jaké téma pro vás připravujeme jako první?
Tipněte si!
A nezapomeňte nás sledovat pro další tipy.

www.architektonickymanual.cz

15/05/2026

📍 AM NA CESTÁCH #16: OBCHODNÍ DŮM DYJE VE ZNOJMĚ
Na sklonku druhé světové války dopadla do centra Znojma puma, která poškodila část zástavby pod radniční věží. Původní záměr na výstavbu nové budovy radnice nebyl naplněn a prostor na hlavním znojemském náměstí dlouhou dobu zel prázdnotou. Teprve v 2. polovině 60. let bylo rozhodnuto, že zde bude vybudován nový obchodní dům podle návrhu brněnských architektů Bohuslava a Kamila Fuchsových.
Oba architekti se od poloviny 50. let často věnovali urbanistickým koncepcím historických měst a úpravám veřejných prostranství, byli si proto vědomi náročnosti úkolu. Projekt obchodního domu vznikl v roce 1969 a stavba byla – dle deníkových záznamů Kamila Fuchse – od samého počátku velmi diskutována. Realizace se protáhla na dlouhých šest let. Bohuslav Fuchs, který zemřel v roce 1972, se tak jejího dokončení nedožil.
Objekt uzavírá prostor Masarykova náměstí, přičemž respektuje rytmus i měřítko okolní historické zástavby. Formálně však uplatňuje modernistický architektonický výraz, jež vychází z funkcionalismu – jednoduché objemy, pásová okna, vizuálně odlehčené přízemí v ruchu Le Corbusierových zásad a pohledový beton. Hlavnímu průčelí dominuje keramický reliéf znojemské orlice od brněnského sochaře Jiřího Marka.
Na rozdíl od Zemanovy kavárny nebo Hotelu Avion, které patří mezi nejoceňovanější stavby Bohuslava Fuchse, obchodní dům Dyje i po padesáti letech své existence vyvolává kontroverze a sklízí kritiku veřejnosti. Odborníky je přesto považován za kvalitní příklad moderní architektury v historickém prostředí a dodnes slouží svému účelu.

Co si o něm myslíte vy?

📷 Tomáš Souček
zdroj: Architektonický manuál

Kompletní text a foto zde: https://www.architektonickymanual.cz/fuchs/obchodni-dum-dyje/o4426

13/05/2026

👉 DEN PAMÁTEK KRNOV
V sobotu 16. května proběhne v Krnově Den otevřených památek, který nabídne komentované prohlídky, výstavy, hry, audioprůvodce a další aktivity pro milovníky architektury, návštěvníky města i rodiny s dětmi.

Město Krnov je mimochodem jedním z nejčerstvějších přírůstků v rodině Architektonický manuál! Všech dvacet aktuálně zpracovaných staveb najdete jak na webu, tak v přehledné mapové brožuře AM Krnov, která je k dispozici v Turistickém informačním centru Krnov (Hobzíkova 13/11, Pod Bezručovým vrchem, Krnov).

Tudy na web: https://www.architektonickymanual.cz/krnov

08/05/2026

📍 AM NA CESTÁCH #15: MASARYKOVA VEŘEJNÁ OBCHODNÍ ŠKOLA (MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE) V JIČÍNĚ
V roce 1929 byla vypsána architektonická soutěž na návrh nové obchodní školy v Jičíně. Té se anonymně zúčastnil již dříve etablovaný architekt Čeněk Musil, a to pravděpodobně hned se dvěma návrhy – prvním konzervativnějším (označeným heslem „zelené mezikruží“) a druhým progresivnějším (označený heslem „červený kruh“) –, se kterým zvítězil. V návrhu se musel vyrovnat s komplikovaným pozemkem v záplavové lokalitě, a přitom respektovat Generální upravovací plán Vladimíra Zákrejse z roku 1928.
Dvoupodlažní budova založená na pilotech byla realizována v letech 1929–1931. V předsazeném traktu s rovnou střechou byla umístěna velkorysá vstupní hala, v levém křídle se nacházely učebny, šatny, knihovny, byty školníka a ředitele, přístupné též z ulice, v pravém křídle byly situovány další učebny a amfiteatrálně uspořádaná posluchárna, která se do exteriéru promítla půlkruhovým zakončením. Nad vchodem byly umístěny sborovna a ředitelna. Architekt navrhl také veškerý mobiliář školy.
I když se Čeněk Musil v tomto projektu přiklonil k principům funkcionalismu, je zde patrná inspirace racionální architekturou Jana Kotěry, která se projevila zejména v použití režného cihlového zdiva a tvaru posluchárny. Také umístění sochy Merkura od Josefa Vašaty nad hlavním vchodem odkazuje spíše k minulosti.
V letech 1999–2000 budova prošla rekonstrukcí a byla realizována přístavba tělocvičny se zázemím podle projektu Aloise Frühaufa. V roce 1991 byla škola, jako jediná z realizací Čeňka Musila, prohlášena za kulturní památku a v roce 2002 na ní byla odhalena pamětní deska.

Mimochodem, víte co symbolizuje socha Merkura?

📷 Hubert Hesoun
zdroj: Jičínský architektonický manuál

Kompletní text a foto zde: https://am.jicin.cz/objekt/35-masarykova-verejna-obchodni-skola-masarykova-obchodni-akademie

01/05/2026

📍 AM NA CESTÁCH 14: VILA ŘEDITELE CUKROVARU V HRUŠOVANECH U BRNA
V letech 1913–1914 byla v Hrušovanech u Brna postavena vila pro ředitele Hrušovanské cukerní rafinerie Viktora Bauera mladšího, jejíž moderní vzhled se vymykal nejen skromným rodinným domům v obci, ale i výstavbě v nedalekém Brně. Jejím autorem je Adolf Loos, který zde v mnoha ohledech předznamenal architektonické trendy následujících let. Vila s prostou bílou fasádou bez dekoru, symetricky komponovaným průčelím s dvojramenným schodištěm a plochou střechou s pochozí střešní terasou je pravděpodobně nejstarším obytným domem s plochou střechou na území dnešní České republiky.
O původní podobě interiérů bohužel neexistuje mnoho dokladů. Navzdory necitlivé přestavbě z konce 70. let je zřejmé, že zde architekt nepoužil své slavné prostorové řešení zvané Raumplan, jak jej známe z Müllerovy vily v Praze. Ve zvýšeném přízemí byl situován úřednický provoz s písárnou. Patro bylo určeno pro bydlení. Známá je pouze podoba vstupní haly se schodištěm, obložené tmavým táflováním. Rodina Bauerova zde pobývala jen velmi krátce a počátkem 20. let se přestěhovala do Brna, kde si nechala Loosem adaptovat zámeček na Starém Brně.
Současný stav vily je značně zanedbaný. Od roku 2020 je objekt ve vlastnictví obce Hrušovany u Brna, která usiluje o její záchranu a ve spolupráci s památkáři, historiky architektury a renomovanými architekty (Petrem Všetečkou ze studia Transat architekti) připravuje její rekonstrukci. Po dokončení by zde mělo vzniknout Kulturní centrum Adolfa Loose, které se stane součástí kulturního života v obci. Na její financování obec zřídila transparentní účet.

Vila je veřejnosti přístupná pouze při mimořádných příležitostech, například v rámci festivalu Loosovka ožívá, který letos proběhne již počtvrté, a to ve dnech 8.–10. května. Pro návštěvníky je připraven bohatý kulturní program.

Tak co, vyrazíte příští víkend do Hrušovan? Vlakem z Brna tam jste za necelých 20 minut! Nebo snad máte jiné plány?

📷 BAM - Brněnský architektonický manuál, Kryštof Knoflíček

Kompletní text a foto čtěte zde: https://www.bam.brno.cz/objekt/227-vila-reditele-cukerni-rafinerie-v-hrusovanech-u-brna

Adresa

Poříčí 5
Brno
60200

Internetová stránka

http://www.architektonickymanual.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Architektonický manuál zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.