21/05/2026
Železnice byla rychle se vyvíjející neznámá. Za pochodu se plány často měnily. První návrh koncového nádraží od Carla von Ghegy z roku 1837 byl mnohem drobnějšího měřítka, než jaké bylo nakonec vystavěno. Uvažovalo se o dvou kolejích, úřední budově o půdorysu 34 × 11 metrů, skladišti, remízách, lokomotivní, vozové a zámečnické dílně.
Nádraží, které vzniklo, zaujímalo plochu téměř třikrát tak velkou oproti původnímu plánu. Koleje byly čtyři, z nichž tři zakrývala nástupištní hala, hlavní staniční budova měla rozměry 47 × 27 metrů, navíc byla vybudována výtopna s vodárnou a sedlářská dílna. První brněnské nádraží spolu s viaduktem je dílem Antona Jünglinga.
První budova hlavního nádraží byla jednoduchou stavbou hlavového typu. Byla tedy postavena kolmo na koleje a ukončovala tak železnici, jelikož se nepředpokládalo, že by měla dráha dále pokračovat. Toto uspořádání bylo v té době obvyklé, pro každý směr bývalo vystavěno jedno koncové nádraží. Nebylo tedy možné městem pouze projet bez nutného přestupu. V mnoha evropských městech, například v Paříži, je tento systém stále patrný.
Zdroj v prvním komentáři.
