Krumlovský baráky

26/04/2026

VILA HODEK
Dům v zatáčce ulice T. G. Masaryka vznikl na samém počátku 20. století. Nechal jej postavit Heinrich Hodek, správce krumlovského schwarzenberského pivovaru. Projekt je datován květnem 1901 a je pod ním podepsaný krumlovský projektant a stavitel Franz Sosna. Už z pozvánky ke kolaudaci z dubna 1902 je však zřejmé, že Hodek dům nestavěl primárně pro sebe, ale pro svou dceru Camillu, provdanou Wilhelm. Wilhelmovi zde po dostavění domu žili společně se svými dvěma dětmi i s babičkou a dědou Hodkovými, jak koneckonců dokládá i dobová fotografie (v komentářích). Jak Heinrich, který zemřel v roce 1915, tak jeho žena, pochovaná vedle něj o pět let později, mají v matrice zemřelých právě tuto adresu. Dům byl dostatečně velký na to, aby se tam všichni vešli. Společně s protější vilou, označovanou v dobových materiálech jako Vila Kardasch nebo Vila Dengler, která vznikla na místě starší stavby už v roce 1884, je tento dům jednou z prvních vilových staveb na Špičáku, tehdejším Kamerálním poli. V období první republiky je doplnilo několik dalších vil v ulici T. G. Masaryka. Trochu matoucím zůstává motiv s hlavou jelena (dříve měl parohy) ve štítu domu – evidentně neodkazuje přímo k povolání jeho původních majitelů, ale bude spíš tehdy na schwarzenberských panstvích oblíbeným dekorativním prvkem.

03/02/2026

Prvního února by krumlovský rodák Bohumil Böhm oslavil sté narozeniny. Jako architekt působil téměř 40 let v českobudějovickém Stavoprojektu a navrhl desítky staveb po celém Jihočeském kraji i jinde v republice. Jeho asi nejznámější realizací je budějovický plavecký stadion, jehož projekt s tehdy unikátní konstrukcí zavěšené lanové střechy vznikl už na konci 50. let. Svými stavbami se ale architekt Böhm nesmazatelně zapsal i do podoby našeho města. Na přelomu 60. a 70. let pro něj nejprve navrhl kino Družba (dnešní kino Luna), paralelně projektoval sídliště Plešivec II a do třetice i sídlo OV KSČ na Horní Bráně (dnešní městský úřad a bývalý hotel Vltava). Všechny jeho krumlovské realizace se vyznačují citem pro místo, do kterého jsou zasazeny – taky při průchodu kolem kina někdy žasnete, jak umně skrytý je sál navržený pro 320 diváků?

Více o díle Bohumila Böhma se dočtete v článku: https://budejcka.drbna.cz/zpravy/kultura/47697-pred-sto-lety-se-narodil-architekt-bohumil-bohm-ktery-se-podilel-na-podobe-koldomu.html

Fotografie zachycující čerstvě dokončené sídliště Plešivec II s budovou základní školy v popředí je z archivu Regionálního muzea v Českém Krumlově.

01/02/2026

DŮM S ARKÝŘEM
Dům s č.p. 14 na náměstí Svornosti má - stejně jako ostatní domy na náměstí - gotický základ. Je zajímavý svým arkýřem neseným třemi krakorci, který nezvykle není umístěný na ose domu. O patro výše se nachází obraz sv. Jana Nepomuckého, jehož sochu můžeme nalézt třeba i na Lazebnickém mostě. Sv. Jan Nepomucký je totiž patronem, který tradičně chránil před velkou vodou a to se v Krumlově hodilo. Z renesančních přestaveb se dochovaly cenné trámové stropy a interiérové malby s náměty antické mytologie. Svou současnou podobu získal dům kolem roku 1800, jeho zdobná fasáda s volutovým štítem odkazuje k doznívajícímu baroku. Na začátku 20. století získalo dům do vlastnictví město, které ho plánovalo kvůli výstavbě sousedního domu zbourat, nakonec k tomu ale naštěstí nedošlo. Fasáda domu byla dříve růžová, dnes je provedená v odstínech šedi. V domu se dříve nacházela asijská restaurace, v patře jste si tak mohli dát třeba Bun Bo Nam Bo pod vyřezávanými stropy s výhledem na renesanční malby zobrazující výjevy z Ovidiových Metamorfóz. Později se v domě nacházelo kasino, dnes je využití nejasné.

14/12/2025

Moc nás těší, že vás na včerejší přednášku dorazilo tolik a že vás příběhy krumlovské židovské komunity zaujaly stejně jako nás! Těšíme se na další setkání nad příběhy krumlovských domů v roce 2026. Krásné svátky! 🎄

📷 Za fotky děkujeme Davidovi Štěpánovi

07/12/2025

ZAROSTLÝ DŮM V HORSKÉ
Obytný dům čp. 325 v Horské ulici si na počátku třicátých let 20. století nechal postavit židovský lékař a mezi lety 1926 a 1934 také představený krumlovské židovské náboženské obce Julius Loria. Parcela v jižním krumlovském meandru pro něj byla po všech stránkách výhodná – z domu to se ženou Bertou měli jen kousek do synagogy a ani do práce to neměl daleko – vedl totiž poradnu pro nemocné tuberkulózou, která se nacházela v městském parku. Součástí jejich nového domu však měla být také ordinace se samostatným vstupem do čekárny, a tak MUDr. Loria po jeho dostavění patrně ordinoval i zde. Pro projekt vily oslovili krumlovského architekta Jakuba Marka, který byl velmi zkušeným a spolehlivým stavitelem. V květnu 1933 tak na jeho projekt získali stavební povolení a v listopadu téhož roku už byl dům kolaudován. Téměř celá stavba je podsklepená a v suterénu se dokonce nacházel jeden obytný pokoj, nejspíše pro služku, kterou Loriovi stejně jako mnoho jiných bohatých a vážených krumlovských měšťanů té doby nepochybně měli. Hlavní obytné místnosti Jakub Marek umístil do přízemí a do podkrovního patra navrhl ještě tři samostatné pokoje. Rodina Loria si ale svůj nový dům neužila dlouho. Julius v roce 1934 zemřel a jeho žena Berta patrně tušila, že v Krumlově ji jako židovku nečeká dobrá budoucnost – odstěhovala se do Prahy za synem Friedrichem a pouhé tři dny před podepsáním Mnichovské dohody krumlovský dům prodala.

Nejen o Loriových a jejich vile budeme povídat už v sobotu na Přednáška: Domy krumlovských židů a jejich příběhy, na kterou srdečně zveme!

04/12/2025

Přednáška: Domy krumlovských židů a jejich příběhy se blíží! A my se na ní pořádně připravujeme. O židovských obyvatelích Krumlova čteme v knihách, časopisech a hlavně v materiálech z krumlovského okresního archivu, které ukrývají samé zajímavé příběhy. Přijďte si je poslechnout v sobotu 13. 12. do studijního centra! 🏘️

19/10/2025

Kdo jste nestihli naši procházku o krumlovských dlažbách v rámci Dnů architektury, můžete si přečíst článek, který paní architektka Hana Zachová napsala pro Deník. Dozvíte se třeba, proč se staré dlažbě říká lidově "kočičí hlavy"! 🐈

Celostátní Dny architektury se konaly 4. a 5. října v Českém Krumlově. Letošní měly název „Ta architektura“ a přehlídky byly věnovány práci žen architektek. V Krumlově se organizace už devátým rokem ujali členové spolku „Krumlovský baráky“, historička Tereza Štěp....

06/10/2025

Teplo zrovna nebylo, o to víc si vážíme toho, že jste dorazili na devátý krumlovský Den architektury! Děkujeme paní architektce Haně Zachové, díky které jsme poznali, po čem v centru Krumlova šlapeme 👣

01/10/2025

Den architektury bude pokračovat i v neděli – archibojovkou po jižním krumlovském meandru, která rozhodně nebude jen pro děti! Vydáte se během ní po fáborkách na krátkou procházku za stavbami jako je synagoga, Seidelův fotoateliér nebo kaple sv. Martina v městském parku a na celkem osmi zastaveních objevíte příběhy těchto staveb i jejich dávných obyvatel. Bojovka bude zhruba na hodinu a je pro všechny děti i dospělé zdarma! 👧👦👩‍🦰🧔👵👴

Neděle 5. 10. / sraz v 15:00 u synagogy (Za Soudem 282)
(fotografie je ze zámecké archibojovky v roce 2020)

28/09/2025

TA DLAŽBA
Už příští víkend v Krumlově podeváté proběhne Den architektury. Jeho letošním podtitulem je Ta architektura a představí především na tvorbu žen architektek. Proto jsme do Krumlova pozvali architektku Hanu Zachovou, která tu od konce osmdesátých let navrhla řadu úprav veřejného prostranství – dlažby v Široké, na Parkánu nebo v Radniční, či městský mobiliář na Plešivci. V rámci procházky se společně s paní architektkou zaměříme na tyto na první pohled nenápadné realizace, které však zásadně ovlivňují náš pohyb a vnímání prostoru v historickém jádru města. 🚶🚶‍♀️

sobota 4. 10. / sraz v 15:00 před radnicí (náměstí Svornosti 1)
vstup je zdarma

21/09/2025

Moc rádi jsme přispěli venkovní přednáškou do programu skvělého Zažít Krumlov jinak! Povídali jsme o historii jižního meandru, na kterém se celá akce konala. Tak třeba zase za rok! A kdo by nechtěl čekat rok, může dorazit na Den architektury Český Krumlov, který se koná první říjnový víkend, budeme se těšit na viděnou!