21/06/2026
Milovaný tati,
je druhá půlka června, teploty stoupají neúprosně směrem vzhůru a v kalendáři se píše, že všichni tátové dnes slaví svůj svátek. I Ty.
Tolik se toho za posledních dvanáct měsíců událo. Zuzce a Ottovi se narodil malý Antonín, Aleš s Petrou přivítali na svět Editku. Babička Boženka se přestěhovala k Tvému nejstaršímu bratrovi a na statku hospodaří Luboš s Pavlou.
Před naší cukrářskou dílnou Upečeno na dědině, která vyrostla na zahradě, na které jsme kdysi sušili seno, kopali brambory a sbírali švestky na Tvou oblíbenou slivovičku, se sjíždějí lidé z celého dalekého okolí. Náš Kyžlířovský bochník a točená domácí zmrzlina jsou vyhlášené široko daleko. Zmrzlinu, poctivou smetanovou, jsi vždycky měl rád a tuhle bys miloval. Dílně statečně velí Tvá nejmilovanější dcera a naše setra Zuzka. Čekal jsi na ni dlouho, než k nám vrána zavítala. Vždyť mezi mnou a jí je celých deset let. Vždycky, když společně pijeme kávu a nebo si jen tak povídáme, říkáme si, jestli se na nás všechny tam zvrchu společně s mámou díváte. A jestli jste na nás pyšní… Vašim vnukům o vás dvou jen vyprávíme. Pokaždé, když projede kombajn, tak Vojtíškovi říkáme, jak jsi ho kdysi dávno řídíval Ty, děda Pepa. Jak jsi na konci června jel na jižní Moravu, kde žně začaly jako první a domů jsi se dostal s nákladem meruněk a broskví až v druhé půlce července.
Říká se, že život je fér. Ale víš co? V některých věcech a případech vlastně ani ne. A to je jedna z nich. Oba jste nám odešli zbytečně brzy a my tady na všechno zůstali sami. Naštěstí jsou obě babičky tady pořád pro nás.
Milý táto. Je toho tolik, co bych Ti chtěl říct. S čím bych se podělil a svěřil. Na co bych se moc rád zeptal. V tomhle životě to ale už nepůjde. Nikdy mě nepřestane mrzet, že naši společnou cestu do Francie a Anglie, kterou jsem jen pro nás dva naplánoval, jsme nestihli. Odešel jsi tam nahoru dřív, než jsme se všichni pořádně rozkoukali. Jednu věc nás to ale naučilo. Nic v životě neodkládat a žít ho smysluplně. A nebo vůbec.
Jaro bylo chladné a tak úroda bude veliká. Chybíš nám tady. Vy oba. Pozdravuj mámu a dej ji za mě pusu. Objímám vás a nikdy jsem na vás, nejen já, nepřestal myslet.
Tvůj Pepík 😞
