Stromosad

Stromosad arborista Kácení zpravidla přenechávám ostatním. Arboristika

Jedná se o vědní obor, který vychází z dendrologie a rozpracovává principy péče o stromy.

Mým cílem je na základě studia teoretických pramenů a řešení spousty praktických případů doporučit v dané situaci nejlepší přístup k Vašim stromům z hlediska pokud možno dlouhodobého. K tomu používám následující nástroje:

- odborný posudek stromu
- dendrologický průzkum
- návrh výsadeb stromů

Dendrologický průzkum pak může mít různé nadstavby:
- mapová aplikace (GIS)
- hodnocení pro účely stavby


- specializované průzkumy

Velmi rád provádím i samotné zásahy: výsadby a ořezy s využitím stromolezecké techniky nebo plošiny. Zejména ty, které rostou v nelesní krajině, v blízkosti člověka. Jde o podstatnou součást krajinné architektury a urbanizmu . Díky tomu arboristé často spolupracují s architekty měst a zahrad. Dnešní technologická doba trvá příliš krátce na to, abychom zapomněli, že se celou evoluční historii pohybujeme mezi živými, biologickými stromy. Skloubit tyto dva světy však není možné bez toho, abychom poznali jejich způsoby. Nevystačíme si zde s pouhým "zdravým rozumem". Ten má totiž tendenci stromům připisovat lidské, někdy až nadpřirozené vlastnosti (které stromy nemají). Strom nepotřebuje péči sám o sobě, avšak pokud má fungovat v jemu ne zcela přirozeném prostředí, je potřeba s ním pracovat. Často se stromy mimo les vysazují nahodile a většinou mají špatnou nebo žádnou údržbu. Konečným výsledkem je, že lidé stromy vnímají jako problém a vytěsňují je ze svých životů. Přitom téměř vždy existuje řešení. Klíčové je vysadit správný strom správným způsobem na správném místě a správně se o něj starat, zejména v prvních cca 10-20 letech. Pokud se to udělá dobře, má to úžasné estetické a ekologické benefity. Samozasobitelské ovocnářství

Arboristický přístup je také vhodný v té části ovocnářství, která se zabývá pěstováním ovoce pro vlastní potřebu. Ovocnářství se postupně vyvinulo do zemědělského odvětví, kde panují kritéria jako: výnos na hektar, jednotná doba zrání, možnost mechanizace zběru, transportovatelnost, trvanlivost, fotogeničnost.

Člověk, který má zahradu a chce mít ze stromů užitek by neměl dle mého soudu tento trend kopírovat. Pro drobné pěstitele jsou vhodné jiné přístupy. Např. švestky nemusí dozrát všechny najednou, jablka nemusí cestovat v kamionech přes půl zeměkoule, třešně nemusí vydržet na pultě obchodů a ovoce se vybírá nejen zrakem, ale i podle chuti, takže nemusí vypadat jako ze žurnálu. Naopak nám většinou záleží na tom, abychom nemuseli používat příliš mnoho chemických prostředků. Někdy chceme, aby ovocný strom u domu dával nejen dobré ovoce, ale také nabízel krásnou siluetu. Můžeme se také těšit na odpočinek v jeho stínu. Děti by možná byly vděčné za kvalitní prolézačku...

V takovém případě rovněž potřebujete arboristu-ovocnáře a bude mi ctí vám poskytnout své služby. Vzdělání:
- Fakulta životního prostředí, obor Revitalizace krajiny

Certifikace:
- Český Certifikovaný Arborista, úroveň Konzultant

Osvědčení:
– osvědčení o práci ve výškách a nad volnou hloubkou dle NV č. 362/2005 Sb. Kurzy a semináře:
- Konzultační arboristika
- Oceňování dřevin v mimolesním prostředí
- Ochrana stromů při stavební činnosti
- Vegetační clony a specifika výsadeb v městském prostředí
- Ochrana alejí pro rozvoj regionů
a další..

Uvědomil jsem si, že na svém profilu mám spoustu příspěvků o stromech a o krajině. Chybí mi tady ale zmínka o zvláštním ...
05/11/2025

Uvědomil jsem si, že na svém profilu mám spoustu příspěvků o stromech a o krajině. Chybí mi tady ale zmínka o zvláštním bonbónku v rámci našeho oboru.

Tím bonbónkem jsou popínavky. Dřeviny, které někdy šplhají po jiných dřevinách a jindy zvláštním způsobem propojují obor stavební a ten zahradnický.

Je přece velký rozdíl, jestli je strom nahý nebo je oblečený do sukně z břečťanu. Nabízí se spousta otázek. Je to dobře pro strom? Mohlo by se zdát, že to strom utlačuje, ale třeba takový ořech často praskne, když má holý kmen a svítí na něj jarní slunce, říká se tomu „mrazová kýla“. Popínavka jej může této pohromy ušetřit. A navíc hezky vypadá. Ale když je jí moc, může být pro strom přítěží. Nejen váhou, některé popínavky mohou větve stromu škrtit, některé mohou zakořenit v nějakém defektu a zhoršit jej atd.

Lidé si také všimli, že popínavky mohou dobře porůst různé stavby. Tak jako u toho ořechu, mohou fasádu chránit. Na druhou stranu, pokud nejsou dobře navržené a udržované, mohou stavební konstrukce poškozovat.

Z estetického hlediska jsem dospěl k tomu, že zejména na moderních stavbách se bez popínavých roslin málo kdy obejdeme. Když zabrousíme do teorie architektury, zjistíme, že moderní stavby se svými fasádami bez ornamentů často postrádají nějakou strukturu ve středním měřítku. Ta je potřeba, pokud stavba nemá působit příliš stroze. Popínavka coby perfektní rostlinný fraktál může z takových holých stěn udělat milou záležitost.

Architekti si to často uvědomují a často dávají popínavky na vizualizace. Ty se pak ne vždy podaří zrealizovat. Z různých důvodů. Pozoruji, že častým důvodem je malá znalost odlišností mezí popínavými rostlinami. Pro mnoho lidí jsou popínavky jedna jako druhá, prostě nějaký břečťan, přitom nic není víc vzdáleného realitě.
Různé popínavky vyvinuly evolučně zcela odlišné strategie jak porůst oporu a můžeme je rozdělit na:
• vzpěrné
• ovíjivé
• s adventivními kořeny
• úponkaté
• úponkaté s lepivými terčíky

Toto rozdělení do značné míry rámuje jejich použití. Zároveň je potřeba znát v detailu jednotlivé druhy a odrůdy, pokud máme zhodnotit, zda daná konstrukce rostlinu dlouhodobě unese. V optimálním případě by popínavka totiž neměla být dočasnou dekorací, ale měla by mít stejnou životnost jako fasádní kryt. Vždy je také nezbytné zohlednit nutnou údržbu.

Tímto příspěvkem jsem chtěl vysvětlit, že v rámci arboristiky jsem se hodně věnoval i popínavkám a jsem schopen je zahrnout do mých konzultací, ať už jde o strom, plot či fasádu. Je jistým paradoxem, že ačkoliv ovocné stromy tvoří většinu mé práce, nemám zkušenost s královskou disciplínou popínavek, kdy jsou ovocné stromy vedeny jako špalír u fasády. Je to dáno hlavně tím, že ovocné stromy vytvarované do plochy vyžadují intenzivní tj. častý tvarovací řez. Nicméně neodsuzuji to a obdivuji co dokázal Dr. Dohnálek kdysi a nyní třeba různí autoři na fasádách v Rakousku.

Nedaleko místa, kde řeka Olza končí svou pouť Těšínskem, se místní snaží podat pomocnou ruku přírodě. Vznikl tak minipro...
29/03/2025

Nedaleko místa, kde řeka Olza končí svou pouť Těšínskem, se místní snaží podat pomocnou ruku přírodě. Vznikl tak miniprojekt krajinných úprav a jeho součástí byla dnešní akce výsadby stromů.

Léto je obdobím kontroly vysázených stromů. Sad u domu stačí navštívit jednou za rok, u veřejné zaleně je třeba více hlí...
14/06/2024

Léto je obdobím kontroly vysázených stromů. Sad u domu stačí navštívit jednou za rok, u veřejné zaleně je třeba více hlídat. Naštěstí mohu říci, že většinou zastanu prosperující stromy.

Pokud máte ode mně něco vysazeno a ještě jsem u Vás nebyl, měl bych se vám v dohledné době ozvat, ale můžete být rychlejší :)

Je radost sadit promyšlené výsadby u promyšlené výstavby. Jsem vděčný svým zákazníkům, že se na mě obrátili. A také arch...
30/03/2024

Je radost sadit promyšlené výsadby u promyšlené výstavby. Jsem vděčný svým zákazníkům, že se na mě obrátili. A také architektům, kteří staví ohleduplně vůči naší krajině.
© FRIS architekti & ODDO architects

Asi není nikdo, kdo by nemiloval výhled daleko do krajiny. Když se k tomu přidá malebnost stromů a dobrý pocit z odveden...
14/10/2023

Asi není nikdo, kdo by nemiloval výhled daleko do krajiny. Když se k tomu přidá malebnost stromů a dobrý pocit z odvedené práce, znáte hlavní důvody, proč se mi včera dobře ořezávalo. Letos zřejmě naposledy, při dokončení úseků aleje u vodojemu v Obec Albrechtice u Č.Těšína a na ulici K Vyrubané v Obec Chotěbuz.

Obě aleje jsou na místě dalekého rozhledu a je mezi nimi přímá viditelnost. Ty výhledy vnímám jako by to bylo za odměnu, za všechny běžné útrapy, které člověk při ořezu zažije. Z radosti jsem ořezal ještě několik dalších stromů bez jmelí 🙂

Snad podobnou radostí bude disponovat i SSMSK a úředníci AOPK, kteří budou stromy přebírat 🙂

Místa dalekého rozhledu lákají k tomu něco tam vstyčit nebo vysadit. Někdy ale vzniká problém, že živelnou výsadbou dané místo doslova zalesníme a moc toho neuvidíme. Vždy je třeba si klást otázku, kolik stromů je akorát a samozřejmě, jako při každém sázení, je třeba si namodelovat rozměry a tvary jejich korun za 20, 50 i 100 let. Doufám, že v případě Aleje dobra (Obec Hrádek) je to ještě únosné.

Pro Klub českých turistů Třinec jsem tu dnes vysadil symbolický strom k výročí 100 let. Je to hruška Špinka neboli Šedivka neboli Szarówka neboli Gute Graue neboli Dobra Szara atd. Je to letní odrůda, která, jak říkají pamětnící, byla kdysi u nás u každého stavení. Je velmi dlouhověká, ale už se moc nevidí. Když se totiž vysadila moc blízko toho stavení, kvůli opadu velkého množství plodů (vosy), byla často odstraňována.

Klube se nám z toho příspěvku pěkné dvojité poučení pro podzimní sezónu sázení: Hlídejte si průhledy a nedávejte letní hrušky k posezení.

Kdy je nejlepší čas na ořez stromu? No přece před výměnou střechy nebo nejpozději v průběhu její rekonstrukce :) Velmi č...
13/06/2023

Kdy je nejlepší čas na ořez stromu? No přece před výměnou střechy nebo nejpozději v průběhu její rekonstrukce :)
Velmi často se řeší stavební činnost a až následně stromy v blízkosti. Tady to vyšlo perfektně a arborista i majitel nové střechy se tak vyhnuli nepotřebnému stresu ;)

Sice nejsem řečnický typ, ale když mám přednášet o výsadbě stromů, tak to není takový problém. Děkuji Svaz zakládání a ú...
18/03/2023

Sice nejsem řečnický typ, ale když mám přednášet o výsadbě stromů, tak to není takový problém. Děkuji Svaz zakládání a údržby zeleně a Zahradnictví LAPY za organizaci kurzu “Výsadba okrasných a ovocných stromů s arboristy.”

Měl bych ještě takovou technickou poznámku na okraj. Nemám moc rád rozdělení na okrasné a ovocné dřeviny. Pak to vypadá, jako by se krása a ovoce vylučovaly.

Ve skutečnosti mají dřeviny různé funkce a některé ovocné stromy mají paradoxně více krásy než leckterý drahý okrasný kultivar.

Úplně evidentní je to v měřítku krajiny. Tam, kde je krajina plná ovocných stromů u cest i v zahradách, tam to brzo celé rozkvete.

Začne to ohňostrojem meruněk, u nás spíše polodivokých myrobalánů. Následují třešně a méně nápadné švestky. Když už si někteří myslí, že je po všem, jabloně a hrušně vytvoří tolik květů, že konkurovat jim může snad jenom řepka.

Ovocné aleje kdysi lemovaly silnice v celé zemi. Od revoluce jsou bez údržby, navíc jmelí urychluje jejich rozpad a jsou postupně likvidovány. Náhradní výsadba nefunguje. I proto mi dává smysl dělat školení.

A také jsem navázal spolupráci s krajskou správou silnic a chci se teď zaměřit na udržení posledních zbytků těchto stromů tam, kde to dává smysl. Vždyť ono je to vlastně taková národní kulturní památka z 18. století.. https://aleje.org/o-alejich/historie-aleji

Shánění stromů u pěstitelů je časově velmi náročné, ale obohacující. Vyjímečně se zadaří jej spojit s výletem rodinným. ...
30/10/2022

Shánění stromů u pěstitelů je časově velmi náročné, ale obohacující. Vyjímečně se zadaří jej spojit s výletem rodinným.
Nyní už je většina stromů doma a sezóna podzimních výsadeb může začít. Jako první bude na řadě Alej života 2022 v Obec Hrádek a následovat budou rodinné sady.

Konference zatím probíhá výborně. Nadšený jsem také z toho jak vypadají hostitelské Průhonice a jak reprezentuje náš obo...
26/08/2022

Konference zatím probíhá výborně. Nadšený jsem také z toho jak vypadají hostitelské Průhonice a jak reprezentuje náš obor Průhonický park a zámek - Botanický ústav AV ČR. Bylo mi ctí tam doprovázet hosty ze Slovinska.

Co je největší epidemií českých zahrad? Zeravy neboli túje. Co je na nich vlastně špatného? Koluje o nich spousta bonmot...
31/05/2022

Co je největší epidemií českých zahrad? Zeravy neboli túje. Co je na nich vlastně špatného? Koluje o nich spousta bonmotů, dokonce některé jsou i zhudebněné https://www.youtube.com/watch?v=8HwVOLzA7Eo Ti, kteří túje mají, ale většinou stejně nerozumí jejich zarytým odpůrcům. Zde najdete v první části vysvětlení a v druhé pak řešení problému.

I.

Jednou z věcí, kterou by měl živý plot splňovat je to, že by měl splývat s okolní krajinou. Túje jsou v naší krajině nepůvodní. To by ještě nebyla taková katastrofa, nepůvodních druhů je celá škála. Na jedné straně jsou takové, které nepředstavují problém ani pro přírodní, ani pro estetické hodnoty krajiny. Túje jsou však díky šupinovitým listům na druhém konci této škály. Dál už by byly jen araukárie, palmy nebo kaktusy. A jelikož ty u nás nerostou, túje jsou nejkurióznějším druhem dřeviny, který si u nás můžete vysadit.

Laická veřejnost poznává túje právě pomocí těchto šupinovitých listů. Z takové perspektivy se hovorově jako túje označují i cypřišky. A dokonce i cizokrajné druhy jalovců, které jsou rovněž šupinaté (a které mají na svědomí naše hrušky). Zkusme jim tedy všem říkat souhrnně ŠUPINÁČE.

Není to však pouze o těch šupinách. Je třeba si uvědomit, že v nabídce obchodů nejsou téměř nikdy základní druhy. To co se prodává, jsou z 99 % různé stěsnané mutace, tedy kultivary, navíc často v různých pestrých barvách. To už opravdu končí sranda..

V praxi se u plotu často vyskytují šupinaté sloupy túje Smaragd nebo ocelově modré šupiny cypřišku ‘Columnaris Glauca’. Zahrady však zaplavily tisíce dalších kultivarů včetně zlatých a flekatých. Když se bizarnost mnoha takových kultivarů spojí s hala-bala vysazováním a nezvládnutou údržbou, vznikne český šupinatý cirkus.

Odhadl bych, že šupináčů už bude u nás více než ovocných stromů. V době, kdy součástí každé zahrady byl ovocný sad, napsal Josef Kajetán Tyl: V sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled. Chytly by jej dnes za srdce všudypřítomné šupinaté mutace? Pochybuji.

Z praktického hlediska jsou šupinaté ploty oblíbené proto, že rychle rostou. Ale jak tato šupinatá stěna naroste do požadované výšky, není jednoduché ji udržet v požadovaném objemu. Na rozdíl od listnatých živých plotů neodpustí chybu při řezu, špatně snáší zpětný řez a už vůbec nezvládá zmlazování. -> Šupináče jsou tedy trvale neudržitelné.

Věděli jste, že v mnoha oblastech v Německu, Rakousku nebo ve Švýcarsku stavební předpisy přímo zakazují vysazování živých plotů z šupináčů? Někdy kolem toho mají přetahovanou: https://www-sueddeutsche-de.translate.goog/muenchen/landkreismuenchen/ortsgestaltung-thujen-sind-doch-erlaubt-1.4185752?_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs Ale ve výsledku mají zachovalý krajinný ráz a lidé tam rádi jezdí třeba na dovolenou.

II.

Co tedy místo šupináčů pro zajištění maximálního soukromí i v zimě? Kvalitní listnáče! Habr obecný je sice regulérní strom, ale díky perfektní schopnosti regenerovat, funguje jako skvělý stříhaný živý plot. Navíc drží suchý list i v zimě, za to může trochu záhadný jev zvaný marcescence. Podobně se chová i buk, který je spolu se smrkem náročnější na vláhu a vhodný jen do podhorských lokalit.

Pokud jde o stálezelené keře, je nabídka širší. Etalonem je domácí ptačí zob, který shodí listy jen při největších mrazech a nikdy ne všechny. Tato vlastnost je pak výraznější u kultivaru ‘Atrovirens’. Podobně se chová i hlohyně šárlátová z jihovýchodní Evropy, jejíž ostny fungují i jako bezpečnostní prvek. Nebudete ji mít rádi při údržbě, ale zase můžete ušetřit za ostnatý drát. Zcela neopadavá je kalina pražská, která už ale přináší nádech exotiky. Bobkovišni se spíše vyhněte, některé její kultivary působí jako z plastu.

Tyto keře můžete vysazovat dvojím způsobem:
1. Můžete je udržovat v úzké, stříhané formě, což je vhodnější do menších zahrádek v zahuštěné výstavbě. Vždy se však snažte udržet konický tvar, spíše než přísně svislý. Zajistíte tím oslunění i ve spodních částech plotu a zabráníte takzvanému "vyholení".
2. Jako volně rostoucí, které vyžadují více místa. Toto už je automaticky podchycené v územním plánu - vesnické zahrady mají velkorysou minimální velikost. Výhodou je, že si ušetříte práci se stříháním. Takové ploty umožňují navíc vytvářet zajímavé kompozice neboli společenstva. Přidat opadavé druhy tam, kde vám nevadí v zimě částečná průhlednost (domácí svída, kalina, cizí tavolník, pámelník). Plot může být také různě výškově členěný. Líska nebo šeřík jako největší keře zamaskují i garáž. Před plotem můžete mít přechodovou zónu z nízkých keřů (např. meruzalka krvavá). Zakomponovat můžete i vzdušné stromy, třeba jeřáby. Tím vytvoříte opravdový ekosystém, nejen plot. Je to náročnější na znalosti jednotlivých druhů a je dobré si udělat výsadbové schéma. Získáte však přirozenou proměnlivost v průběhu roku, která neomrzí.

Pokud už máte “neživý” plot, je velmi efektivním řešením pro stálezelenou clonu nechat porůst klasický plot popínavkami. Pro tyto účely můžete použít známý břečťan popínavý a neznámý, ale výborný zimolez Henryův. A nebo jejich kombinaci. Výhodou je, že jsou ještě užší než nejužší túje a porostou více méně jen tam, kde je váš plot.

Toto jsem sepsal jako instantní návod pro ty, kteří nemají čas a potřebují jednoduchou radu co místo šupin pro zajištění neopadavého soukromí.

Ve své praxi se také setkávám s klienty, kteří potřebují "záchránit před přerostlými tújemi" a potřebuji je na něco odkazovat.

Článek nenahrazuje konzultaci s architektem nebo studium literatury, například: https://www.grada.cz/zive-ploty-a-steny-5225/

Byl to skvělý start do sezóny ořezu stromů. Díky Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Je dobré se občas sej...
24/02/2022

Byl to skvělý start do sezóny ořezu stromů. Díky Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Je dobré se občas sejít a nechat narušit oborové bubliny, které občas vznikají.

Asi jste už slyšeli o tom, že výsadbu stromů náš stát dotačně podporuje. Možná ale nevíte, že takovou dotaci lze získat ...
08/02/2022

Asi jste už slyšeli o tom, že výsadbu stromů náš stát dotačně podporuje. Možná ale nevíte, že takovou dotaci lze získat i na stromy sázené na vašem soukromém pozemku. Jedinou podmínkou je, aby byly veřejně přístupné, tedy prakticky vzato neoplocené. Stát tak de facto chce, aby na loukách vznikaly sady vysokokmenů a ke stavením v krajině vedla stromořadí.

To je prozíravé, protože lidem se někdy nechce investovat do něčeho, co nemají schované za plotem. Vypozoroval jsem, že ovocné vysokokmeny, které zbyly v krajině, jsou z poválečného období. Pozdější výsadby jsou schované v zahradách a teprve v nedávné době se nesměle vrací mladé, ještě často neplodné ovocňáky do krajiny.

Proto jsem se nakonec rozhodl, že se tomuto programu přestanu bránit, i když původně jsem jej zarputile ignoroval. Pod taktovkou minulé vlády to byla spíše typická hurá akce, kde něšlo o kvalitu, ale o publicitu a samotné čerpání. Doufám, že to nyní bude lepší.

Program podporuje nejen ovocné stromy, ale všechny základní typy výsadeb:
https://www.sazimebudoucnost.cz/ -type

Pokud takový veřejně přístupný pozemek máte, můžete se na mě obrátit, zkusím zajistit věci spojené s administrací žádosti. Ta pokryje výdaje na návrh výsadby, sazenice a materiál, odborný dozor při výsadbě a následnou péči.

Adresa

Karviná 1

Otevírací doba

Pondělí 08:00 - 17:00
Úterý 08:00 - 17:00
Středa 08:00 - 17:00
Čtvrtek 08:00 - 17:00
Pátek 08:00 - 17:00

Telefon

+420725382170

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Stromosad zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Stromosad:

Sdílet