21/11/2025
Jak jsem slíbila, tak činím! Slibovaná velká chvíle je tu!
Konec pěstební sezóny nastal a já Vám chci představit její grand finále.
Byl konec září a Sofie s Tomem měli svůj velký den. Zněl v rytmu vikingských písní, kryl se v temně bordó a lesní zelené. Tam ve Starém mlýně u Byšic.
Bylo to dokonalé! Neotřelé. Jedinečné. Neokoukané. Sofie v šedém hedvábí a Tomáš po jejím boku.
Měla jsem dost času. Sofie mě oslovila už před sezónou. Zplánovala jsem vše, osázela nemálo záhonů v postupných výsadbách, abych si kryla záda a měla jistotu v dostatku květin.
Mělo to být dokonalé, muselo to být dokonalé!
Hýčkala jsem každou rostlinu s předsevzetím, že jejich květy budou zařít v onen den.
Jiřiny kralovaly, hledíky zářily, laskavce dodaly divokost, chmel a obilí vnesly tradici.
Pracovala jsem na květinové výzdobě tři dny. Věnce oboustranně zdobené, točící se v prostoru, nemálo kytic, ozdoby stolů, barů, věnečky, slavobrána...
Vyráželi jsme kolem třetí ráno, v autě až po vrch naplněné květinami. Lokálními květinami, vším co bylo vypěstováno na poli v Ohařích. A já měla obavy, abych naplnila očekávání.
Teď, s odstupem více jak měsíce, cítím především vděk ♥️. Za to, že mohu. Za to, že od Vás dostávám tyhle příležitosti. Za to, že mě posouváte dál.🫶🏼
Pokud jste dočetli až sem, prosím Vás o sdílení. Ráda bych, aby se květiny u nás pěstované dostaly na výsluní. Aby bylo pochopeno, že to co je naše není jen dostačující. Ale naopak, že to má navrch, že to má onen přesah ♥️
Děkuji Vám ❣️
