29/11/2025
Krásný den přeji.😊
Sdílím velmi zajímavý článek, který popisuje to, o čem včelaři, krajináři a vůbec odborníci mluví už déle.
I proto se na farmě snažím o co největší pestrost, hojnost a vyváženost. U nás nejvíce čmeláci létají na slunečnice, brutnák, štírovník, čičorku, levandule, ožanky, hrachory, verbeny, šantu, ostropestřec a pcháč, který pravidelně seču až po odkvětu před vysemeněním, aby nebyl všude, kostival a cibuloviny- hlavně krokusy a narcisy. Zbožnují cibuli, česnek, cukety a dýně, fazole, hrách a samozřejmě svazenku.
Z keřů jsou nejnavštěvovanější pámelník, komule, růže svraskalá a zimolezy- např. kamčatské borůvky.
Ze stromů pak všechny raně kvetoucí ovocné stromy neb čmelák je hlavní opylovač v době, kdy se ven včelám nechce vyletět kvůli chladu. Vrba rostoucí za stodolou, je pravidelně navštěvovaná ve větší míře právě čmeláky, stejně jako rané cibuloviny, které jsem vysazovala právě pro ně. Ve sklepě opět čeká další porce krokusů, talovínů a ladoníků, které potěší kromě čmeláků i oko neb jsou nádherně modré.🥰
A jak to máte s opylovači u vás na zahradách či balkonech vy? Na čem pozorujete které druhy? Klidně se podělte o fotky.
Mějte krásný sobotní večer. 💚
https://www.facebook.com/100063620820288/posts/1416767133787301/?mibextid=rS40aB7S9Ucbxw6v
Před několika dny jsme sdíleli příspěvek od Stráž - Včelaři Praha ohledně problému převčelení. To vyvolalo poměrně ostrou diskuzi. Chtěli bychom k tomuto tématu ještě něco dodat.
Příspěvek mohl navodit dojem, že máme něco proti včele medonosné. Tak to není a dokonce náš Luděk je aktivní a vystudovaný včelař. A jsou to paradoxně právě včelaři, kteří na tento problém upozorňují, protože mají ke včelám vztah a neradi vidí, když se k jejich propagaci používají lži, nebo se tento tvor zneužívá k vytváření zisků. Chov včely medonosné se totiž často prezentuje jako pomoc přírodě. To je skvělá reklama, ale ve skutečnosti je včela vyšlechtěné zemědělské zvíře, stejně jako třeba kráva, nebo slepice. Pokud chceme pomoci ptactvu, tak určitě nepomůže, pokud budeme chovat slepice, stejně tak pokud chceme pomoci opylovačům, není cestou chovat včelu medonosnou.
Včela je tedy hospodářské zvíře produkující med a další produkty a to platí v zemědělství obecně, jakékoliv intenzivní zemědělství přírodě škodí a stejně to platí i o včelách.
Přirozená hustota divokých včelstev v přírodě se pohybuje do 1 roje na km2, aktuální zavčelení v ČR je okolo 8 včelstev na km2 a ČR patří k nejvíce zavčeleným zemím v Evropě. Jenže lokálně dochází často k naprosto šíleným extrémům, například v katastru Včelary je evidováno 110 včelstev na 1 km2 (mapa zavčelení: https://pinea.app.carto.com/map/ce68384d-a3c3-4753-84b8-9887c4756365).
"Včelobaroni" využívají krom dotací toho, že včela medonosná je velmi efektivní v krátkodobém sběru potravy a vytváření zásob, takže v období květu ovocných stromů, akátů, velkých monokulturních ploch zemědělských plodin (řepka) a produkce medovice v lesních porostech, jsou včely schopné posbírat obrovské množství potravy. Tyto zásoby se promění na med a včelař je pak včelám vymění za cukry.
Jenže problém nastává mimo tyto období hojnosti. Přirozenost včel je, že prostě dále hledají a snaží se sbírat potravu. Pokud se nevyskytuje jejich přirozená potrava, hledají jinde a zde dochází ke kolizi s ostatními opylovači. Pokud by byla úživnost krajiny lepší, problém by zdaleka nebyl takový, ale díky tomu že úživnost krajiny celkově hospodaření člověka redukuje, tak se mnohem více projevuje i efekt převčelení.
Klasickým příkladem je třeba známý úhyn čmeláků pod lípami. Včely jsou při sběru nektaru efektivnější a tak čmeláci často létají k prázdným květům, což následně vede k jejich úhynu. (studie: Illies, I. & Mühlen, W. (2007). The foraging behaviour of honeybees and bumblebees on late blooming lime trees (Tilia spec) (Hymenoptera: Apidae). Entomologia Generalis 30(2): 155–165. )
Běžné pozorování potravních zdrojů v krajině ukáže i další příklady, klasickým příkladem je jetel luční. Ten má dlouhé a hluboké květní trubky, včely medonosné nedosáhnou na všechen nektar a nejsou schopné jetel ani opylovat. Pro včely je to silně nevhodná potrava, v nouzi ale můžete vidět jetelové louky obsypané včelami. Ty sice nejsou schopné vypít všechen nektar, čmeláci a další opylovači jetele, ale přilétají k poloprázdným květům. Musí tak pro posbírání stejného množství potravy navštívit násobně více květů. Při snížené úživnosti krajiny to pak hnízdům způsobuje problémy.
Dalším příkladem jsou včely na hluchavkách, nebo vikvích. Hluchavky jsou obecně květy pro včely naprosto nevhodné, včela prolétá více sladiny, než přinese. Nakusuje květy z boku a saje nektar bez opylování, protože jinak se k němu nedostane. Výsledkem je opět významné oslabení důležitého květního zdroje. (studie např.: Richman et al. (2021), The Sensory and Cognitive Ecology of Nectar Robbing – Frontiers in Ecology and Evolution ).
Dalším příkladem kompetice je třeba bělotrn. Těsně po rozkvětu bývá obsypaný čmeláky, ale za pár dnů už na něm najdete dominantně včelu medonosnou, jelikož sběračky si navzájem sdělí polohu a ve sběru jsou efektivnější. Čmeláci z květů rychle vymizí a obvykle zůstane jen pár samečků.
Často se říká, že včely sbírají potravu v jinou dobu, než čmeláci. To bohužel není úplně pravda. Čmeláků je u nás evidováno 30 druhů a mnoho z těchto druhů sbírá potravu ve stejnou denní dobu a při stejných teplotách, jako včely. Možná i proto jsou nejhojnějšími druhy ty čmeláci, kteří sbírají za většího chladu, dříve ráno a kteří startují hnízda v měsících, kdy včely vylétají jen na pár dní v měsíci.
Problém je tedy skutečný a můžete ho pozorovat všude v krajině, pokud se dobře díváte.
Není to o tom včelařit, nebo nevčelařit. Včelaření je krásné hobby, všichni máme rádi med, ale mělo by se dělat citlivě a s mírou.
Také platí, že nikdy není v krajině jeden problém, ale je to vždy synergie více problémů dohromady a u čmeláků je nejkritičtější ta úživnost krajiny. Tu můžeme vylepšovat všichni výsevem a ponechávání vhodných rostlin: https://www.chov-cmelaku.cz/kategorie-produktu/chov-cmelaku/semena-rostlin-pro-opylovace/
